Většině spotřebitelů není lhostejné, jak se stravuje, ale málokdo si uvědomuje, že sestavování zdravého jídelníčku začíná už samotným nakupováním.
Informace na obalech potravin
Zákon stanoví celou řadu informací, které je výrobce povinen na obalu
uvádět. Jde zejména
o množství, datum minimální trvanlivosti, způsob použití a složení potraviny,
přičemž údaje
o složkách potraviny se řadí sestupně podle množství jednotlivých složek (na
prvním místě
je složka, které výrobek obsahuje nejvíce, poslední je pak ta, které obsahuje
nejméně). K povinně uváděným informacím patří také upozornění na možný obsah
složky, která představuje zdravotní riziko v podobě alergické reakce a
spotřebitel nemůže její přítomnost
ve výrobku předpokládat (např. chléb vyráběný v závodě, kde se zpracovávají
oříšky, nemusí, ale může obsahovat i stopové množství oříšků). Tyto informace
by pro nás měly být hlavním vodítkem pro to, jaké potraviny dáme do nákupního
košíku.
Na obalech potravin bychom si měli přečíst:
Kromě základních, povinných informací se z obalů dnes už většiny potravin
můžeme dozvědět více o výživových vlastnostech výrobku. Na základě nutričních
údajů si snadněji vybereme výrobky, které nám vyhovují, ať už se stravujeme v rámci
zásad zdravé výživy, nebo musíme dodržovat nějaké dietní doporučení. Díky
nutričním hodnotám totiž zjistíme, kolik je v uvedené porci dané potraviny
obsaženo energie, bílkovin, sacharidů, cukrů, tuků a někdy také nasycených
mastných kyselin, vlákniny, sodíku, vitaminů, minerálních látek
i dalších složek (detaily o výživových vlastnostech potravin na www.fzv.cz).
Tyto informace nám pomohou sledovat příjem jednotlivých živin a umožní nám
sestavit si jídelníček tak,
aby byla jeho skladba optimální. Pokud na obalu výrobku chybí, raději sáhneme
po jiném, dobře označeném.
Jednoduchou orientaci v nutričních údajích na obalu umožňuje
značení GDA nebo-li denní doporučené množství, které zavedla za
podpory Potravinářské komory ČR na svých výrobcích celá řada domácích a
mezinárodních výrobců. Značení GDA nám poskytuje srozumitelnou informaci o
tom, jaký podíl tvoří jedna porce dané potraviny z doporučeného denního příjmu
energie, živin a dalších látek. Hodnoty GDA odpovídají dennímu množství
doporučenému pro zdravou ženu s průměrnou tělesnou hmotností a střední
fyzickou aktivitou. Pokud si uvědomíme, že doporučený denní příjem energie a
živin není pro všechny stejný,
a přizpůsobíme hodnoty GDA svému pohlaví, tělesné hmotnosti a úrovni fyzické
aktivity, značení GDA nám poslouží jako skvělý nástroj k sestavení zdravého
jídelníčku.
Nutričně vyvážený jídelníček
Správně sestavený jídelníček má energetickou hodnotu odpovídající
energetickému výdeji
a obsahuje doporučené množství všech živin i dalších potřebných látek. Příjem
energie
je pro správnou činnost organizmu nutností. V případě jejího nedostatku by
nemohly správně fungovat procesy v našem těle. Pokud je však příjem energie
vyšší než výdej, může dojít
ke vzniku nadváhy až obezity. Zdrojem energie pro lidský organizmus je obecně
potrava,
z které přijímáme řadu nezbytných živin. Nejdůležitější živiny pro činnost
našeho organizmu jsou bílkoviny, sacharidy a tuky. Tělu by měly být dodávány
v dostatečném množství
a ve správném poměru. Kromě těchto tří hlavních složek je potrava zdrojem také
vitaminů
nebo minerálních látek, rovněž plnících významné funkce. Na druhou stranu se v
potravinách a nápojích skrývají i látky, které nemusí organizmus ovlivňovat
pouze pozitivně (například nasycené mastné kyseliny nebo sodík).
Doporučené denní množství energie, živin a dalších látek (GDA):
(pro zdravou ženu s průměrnou tělesnou hmotností a střední fyzickou aktivitou, podle CIAA, Konfederace potravinářského a nápojového průmyslu EU)
Nasycené mastné kyseliny, sodík (sůl) a rychle využitelné cukry (glukóza,
fruktóza, sacharóza) by měly být v jídelníčku zastoupeny pouze okrajově. Vyšší
příjem těchto látek
je jedním z nejčastějších rizikových faktorů civilizačních onemocnění, které
se nevyhýbají
ani české populaci - každý druhý Čech má nadváhu, téměř 70 % dospělých Čechů
má vyšší hladinu cholesterolu, více než 760 000 Čechů má cukrovku, přes 50 %
všech úmrtí v ČR způsobují srdečně-cévní onemocnění.
Vyvážený jídelníček má být zároveň pravidelný, a proto je vhodné rozložit
příjem energie
do pěti dávek konzumovaných v průběhu celého dne. To znamená, že se ráno
nasnídáme,
před obědem nevynecháme svačinu a nezapomeneme ani na odpolední svačinu a
večeři.
Má-li totiž organizmus nepravidelný příjem energie, naučí se s ní šetřit a
vytvářet si i z mála zásoby, což může mít za následek nadváhu či obezitu.
Nepravidelný stravovací režim navíc vede k pocitu hladu, a tím i k nárazovému
přejídání a psychické nepohodě.
Rozložení energie v průběhu dne:
Také živiny je výhodnější přijímat průběžně během dne a nezkonzumovat celé
doporučené denní množství bílkovin, tuků nebo sacharidů najednou. Jak ale
sledovat přijímané množství energie, živin i dalších látek? Užitečným
pomocníkem je v tomto směru značení GDA,
které nabízí procentuální vyjádření obsahu jedné porce z doporučeného denního
množství energie, živin a dalších látek.
Menu
Tipy pro správnou kondici a nejrozšířenější námitky a výmluvy
Echinacea
Echinacea purpurea, známá též pod názve rudbekie je snad nejznámější léčivou rostlinou této doby . Zabíjí bakterie a viry, redukuje alergie a nevídaně posiluje náš nespecifický imunitní systém, jehož včasná reakce na viry je rozhodující v době epidemií podzimních nemocí.
CO JE NOVÉHO?
Existují potraviny, jenž mají blahodárný vliv na lidské zdraví. Jenže zavést je do jídelníčku našich nejbližších není vždy úplně snadné.